Poletíme FLIGHT

U piva obvykle začínáme jednoduchým 10° ležákem, přes např. nefiltrovanou 11° a při pěti pivech můžeme pokračovat nějakými svrchně kvašenými kousky, které zakončíme něčím silným a tmavým, třeba stoutem, porterem nebo bockem.

S vínem máme bohatší zkušenosti. Zvyklostí je začínat u bílých suchých a končit těmi s vyšším obsahem zbytkového cukru. Logice se vymyká nasazovat po sladkém slámovém víně tři vzorky suchého červeného, ale tak to někdy holt dostanete, když půjdete na degustaci jednoho vinařství – každý moravský vinař chce přece ukázat vše, co má v nabídce, aby následně přiopitým účastníkům co možná nejjednodušeji některý ze vzorků prodal. To se bavíme o vertikální degustaci.

Oproti tomu horizontální degustace mně osobně vyznívá mnohem zajímavěji. Zde ochutnáváme vína více výrobců, která mají nějaký ten společný horizontální parametr. Může to být ročník, odrůda, oblast, sladkost, kyselost, barva apod. Představte si tedy, že v jednom flightu ochutnáváte svůj oblíbený Ryzlink rýnský z Popic, pak z Hustopečí a následně z USA, Jižní Afriky, několik vzorků z rakouského Wachau i německé Mosely. I takovou degustaci jsem zažil a byla skvělá.

Výjimečně se nám naskytne příležitost dát si něco tvrdšího, a ještě výjimečněji – dát si toho víc. To už se můžeme bavit o flightu destilátů. Na následujících řádcích se podělím o to, jak si jej naplánovat a naplno užít.

Vyhněme se hospodám. V pivnici na dobré ušlechtilé destiláty jen tak nenarazíte. A pokud ano, obvykle se jedná o ty nejmladší členy rodiny. Zamiřte tedy do pořádného baru s širokou nabídkou a ideálně vzdělanou obsluhou.

V prvé řadě nešetřeme. Život je příliš krátký na to zahodit jedinečnou příležitost kvůli pár ušetřeným stovkám. Peníze se v budoucnu vždycky vydělají, ztracený zážitek ve skvělé společnosti už těžko.

Zvolme řádnou sklenici. Pokud pijeme whisky, chceme Glencairn sklenici na whisky, nikoliv sklenici Old Fashioned na bourbon. Tu stejnou využijeme i u rumů, a v podstatě u většiny ostatních destilátů. Určitě budete mít po ruce degustační sklenku na víno z nějakého festivalu nebo otevřených sklepů – poslouží stejně tak dobře.

Začínejme raději jednoduše. Pokud jsme předtím měli na jazyku pivo nebo kávu, hodí se chuťové buňky vypláchnout. Skvělé na úvod jsou jednoduché, jemně pikantní rumy nebo klidně i levnější cognacy (Rémy Martin VSOP, Rémy Martin 1738 apod.). Dobré je, když to trošku zapálí, vydezinfikuje ústa a hlavně nezalepí.

Kdo má rád sladší rumy, obvykle toho moc nevypije. A to je škoda. Zkuste příště začít něčím vyváženým, např. široce oblíbeným Dos Maderas 5+5, nebo i kvalitnějšími destiláty jako je extrémně aromatický Blue Mauritius Gold, skvěle vyvážený Ron Baoruco Reserva 21 nebo od sladkých po suché chutě nabízející Ron Matusalem Gran Reserva 23. Na lahvi je to jen o pár stovek víc než u známé Diplomático Reserva Exclusiva 12, avšak chutí výrazně lepší, barvitější a hlavně vyzrálejší.

Pokračujte do sucha. Spousta výrobců tvoří různé cask rumy. Začněte na těch jemnějších nápojích dozrávaných v sudech po  fortifikovaných vínech (Oloroso, Madeira, Pedro Ximenéz aj.) a pokračujte do pikantnějších vzorků dozrávaných v sudech po cognacu, bourbonu nebo whiskey. Ty bývají zajímavé. Obsluha vám jistě poradí, případně se nebojte a přivoňte k otevřené lahvi. 

Preferujte kvalitnější nápoje. Kdo už má něco napito, ví, co má rád, a sladké rumy už ani nepamatuje. Sestavit univerzální flight je v takovém případě nemožným úkolem. Zakládá se až příliš na tom, s kým a v jakém rozpoložení pijeme.

Nebojte se restartovat. Pokud se při letu destiláty ztratíte nebo prostě jen netrefíte ten správný model, nebojte se nahodit tvrdý reset. K tomu vždy výborně poslouží suché rumy, jakým je např. Flor de Caña 18 z Nikaraguy nebo světoznámá pikantní Abuela. Fajnšmekři jistě ocení výtečné jamajské Appletony. Pro tvrdší nátury doporučím námořní rumy, z kterých vypíchnu English Harbour Port Cask či Pusser's Gunpowder Proof.

S doutníkem si nelámejme hlavu. Při kouření si nápoj vybírám až po cca 5 – 10 minutách v doutníku. Někdy je doutník tak dobrý, že postačí dobrá kohoutková voda. Jindy natolik nevýrazný a neproměnlivý, že je vlastně jedno, co k němu pijete. A takový doutník je k našemu flightu ideální. Výborné jsou typické Nikaraguy se svými zemitě dřevitými pepřovými tóny. Vybral bych spíše něco levnějšího, středně silného. K tomu je asi nejlepší značka Joya de Nicaragua a její řady Rosalones, Joya Red, Celebración nebo mnou oblíbený Cuatro Cinco.

Rada na závěr. Velmi se mi osvědčilo po několika vzorcích rumů nebo i cognaců zakončit let přistáním ve Skotsku. Vyhnul bych se těžkým nakouřeným whiskám a zaměřil se na jednodušší single maltky. Z těch jemnějších je skvělá Glenmorangie The Original nebo Old Pulteney 12 Years Old. Pokud chceme ústa k závěru dezinfikovat, sáhneme po úžasně pikantní Glengoyne 12 Years Old. Na fotce výše dáváme závěrečný panák Glenlivet Nàdurra Oloroso s vrchním pražského klubu Cohiba Atmosphere. Jedná se o nejlepší způsob, jak se postavit po náročnějších rumech na nohy a odejít s příjemnou chutí v ústech jako pravý britský gentleman.

Tak směle vychutnávej.